V návrzích důchodové reformy se hovoří o takzvaném opt-outu, tedy o vyvedení části důchodového pojištění do fondů. Smyslem tohoto vyvedení by mělo být, aby se mé peníze na trhu zhodnocovaly a v mém stáří mi vylepšovaly důchod. Já tomu sice nevěřím, a jsem proti tomu, ale to mi nebude nic platné. Do akciového ráje mne ODS, TOP 09 a VV chtějí nahnat proti mé vůli.
Fondů má být několik, abych si mohl vybrat, jakému dám přednost. Jeden si ale vybrat budu muset. Jaký vybrat? Který nezkrachuje? Jakému managementu budu věřit? Co je na trhu nejjistější investicí? Vyberu si takový, který bude investovat do českých státních dluhopisů. To budou sice víceméně všechny, a tak si vyberu ten, který tam bude investovat nejvíc a slíbí mi, že to tak bude dělat pořád. Sice na to nebudu mít žádný vliv, ale čeští bankéři si moji vynucenou důvěru určitě zaslouží.
České státní dluhopisy jsou úročeny čtyřmi procenty. To je jistota. Budu tedy půjčovat peníze svému státu a ten mi za ně bude ručit. A na co budu svému státu půjčovat? To rozhodneme ve volbách. Když bude vládnout ODS s TOPkou a s VV tak budu svému státu půjčovat na Drobilovu pražskou čističku odpadních vod, na Kalouskův ekotendr, či na Johnovy testy korupční spolehlivosti. No a když vyhraje sociální demokracie? Pak budou státu moje peníze sloužit na Paroubkům třináctý, Sobotkův čtrnáctý a Haškův patnáctý důchod. Ať povládne kdokoli, bude mít v povinných fondech povinně ochotné věřitele, kteří budou stále povinně radostně svému státu půjčovat další a další peníze. A čím více budou půjčovat, tím lépe se budou v důchodu mít a pokud neumřeli, tak si žijí šťastně z dluhů svojí země dodnes. A na kopečku opodál byl zvonec a pohádky je konec.