Znáte ten, jak se baví Schwarzenberg, Kalousek a Heger o lékařích?

Úřad vlády, konec ledna, akce „Děkujeme, odcházíme“ probíhá... Heger: „Karle, Mirku, jsem z toho nešťastnej. Podle instrukcí kopu do doktorů, ale situace se furt horší. V křesle mě drží jenom to, že všichni vědí, že když odejdu, přijde někdo mnohem horší.“  Kalousek: „Kdo jim to prozradil? Rušičky jedou!“

Schwarzenberg: „Kdo chce stonati, může jeti do Rakouska.“

Heger: „Mirku, potřebuju tři miliardy. Jinak bude průšvih.“

Kalousek: „Tři miliardy vyškrábnu hned.“

Heger: „To mi spad kámen ze srdce.“

Kalousek: „Ale neudělám to.“

Heger: „A tos to nemoh říct dřív? Když ptáčka lapali, pěkně mu zpívali. Takovej průser.“

Kalousek: „Tak zaprvé by to nebylo pravicové. Zadruhé chci být železný gentleman jako Thatcherová a zatřetí by pak nezbylo na prezidentskou kampaň Karle.“

Schwarzenberg: „Vidíš, takhle to Bursíkovi nikdy nepálilo. Poslední Karel na českém trůně to dotáhl až k blahořečení! Co ti doktoři chtějí? Vždyť ve státní pokladně jsou jen pavučiny.“

Kalousek: „Bodejť, dyť ji hlídám já.“

Heger: „Lékaři chtěj víc peněz.“

Kalousek: „Takový levicový nesmysl.“

Schwarzenberg: „To bys Ty, Mirku, musel být nalevo od komunistů...“

Kalousek: „To by mi podruhý neprošlo.“

Heger: „Tuhle psali, že se doktoři právě začli chovat pravicově.“

Kalousek: „Pravicový by bylo, kdyby dávali výpovědi po jednom.“

Schwarzenberg: „Jako Jan Sladký Kozina. Pak by o nich mohl být román. Čí to bude vina, když se zdravotnictví zhroutí?“

Heger: „Vyděračů lékařů přece.“

Kalousek: „A socialistů, kteří mne pořád okrádají a teď navíc vnukli naivním lékařům buřičské móresy.“

Schwarzenberg: Tak to je dobře. Bál jsem se, že by to mohlo spadnouti na mne, když jsem váš předseda a místopředseda vlády. Mohlo by to pak komplikovat toho prezidenta.

Příběh bude pokračovat na české politické scéně...